Damio, přečetla jsem si celou diskusi a je to vážně zapeklitá situace. Líbí se mi, jak chceš situaci vyřešit ke spokojenosti všech zúčastněných, jak se snažíš hledat rovnováhu tam, kde je dilema (rodina vs. smysluplná práce). Ono to ale opravdu nepůjde bez toho, aby něco padlo za oběť, a možná by ti pomohlo si uvědomit, že to nejsi jen ty, kdo o tom rozhodne a kdo za to bude zodpovědný. Být tebou, asi odejdu s dětmi do Prahy (k Praze) a nechám trochu té volby i na muži - nechť si vybere, zda rodina nebo kamarádi. Věnovala ses rodině non-stop 13 let v místě, které vyhovovalo jemu, teď je na řadě on, aby dělal kompromisy. Chápu i jeho postoj, ale tak nějak mám pocit, že on se zrovna moc nesnaží chápat ani tebe ani to, jaké následky to pro něj a pro celou rodinu bude mít, ať už se k odchodu bez něj odhodláš či nikoliv. Přeju hodně sil a zdaru
.