Mně pomohl psychiatr a čas.
V ústavu jsme měli za úkol napsat dva dopisy, jeden otci a druhý matce. Bylo to záživné čtení. Psaní bylo šílené a ještě horší bylo číst vše před doktorem nahlas. Dopis si pak schoval. Mrzí mne, že jsem si nepořídila kopii.
Bylo tam vše, vše co se ve mně za ta léta nahromadilo. Též logické vysvětlení, proč jako rodiče selhali. (Otec svého otce nikdy nepoznal, vychovávala ho babiča a matka se svým rodičům narodila hodně pozdě, měla o 20 let starší sourozence a rodičům onikala. Celý život ji děsily individuality, až se jí jedna taková narodila).