Přidat odpověď

Pawlo to nebude generací, to bude konkrétníma lidma. Přestože se spousta dnešních prarodičů narodila kolem válečných nebo v poválečných letech, zažili znárodňování a následně budování socialismu, šedesátýd evátý ... tak je spousta moc fajn lidí a rodin, kde se lidi mají rádi. Ale je to jako se vším. Co funguje a je dobré, o tom se moc nemluví, bere se tojako normální věc. O tom smutném se dozvíš spíš, protože ldidi se z toho chtjí vypovídat.

Ze svého okolí znám osobně ( a dobře) pouze jednu kamarádku, kterou její máma zavrhla z pro druhého člověka naprosto nesmyslného důvodu. Ta kamarádka si totiž dovolila pořídit dvě děti ( měla mít jen jedno, aby se mu mohla věnovat) , rozvedla se ( měla v manželství vydržet za každou cenu) a následně se vdala ( to neměla, měla zůstat sama, aby se věnovala dětem) a považte - dovolila si pořídit ještě jedno dítě. To byl vrchol, pač tím pídem ožebračila ( dle matky) první dvě děti. Bohužel její táta je na straně matky, aby měl klid. ALe jak říkám, těch rodin, kde jsou vztahy hezké znám nemopěrně víc