Přidat odpověď

Ahoj, mám rok a půl starou holčičku a už od miminka je velmi bojácná. Cizího prostředí a lidí se začala bát už koncem 4. měsíce. Kolem 8. měsíce plakala kdykoli jí někdo narušil její bublinu. Bojí se prakticky všech lidí kromě mámy a táty. Nechce ani k babičce nebo dědovi bez ohledu na to, že jsou u nás třeba čtrnáct dní tak se od nich pochovat nenechá. Maximálně si zvykne na jejich přítomnost. Pokud jde o cizí lidi je to ještě horší. Příklady: jdeme po ulici a proti nám jde kdokoli třeba na druhém chodníku, Terča se zastaví a odmítá jít dál a sápe se na mě se slovy pán nebo pani. Už velmi dobře mluví, vysvětluji jí, že třeba pani je taky na procházce a že se jí nemusí bát ale ona se neuklidní dokud ten člověk nepřejde. Nejhorší jsou lidi, kteří nás třeba od pohledu znají a začnou na ní mluvit nebo ji chtějí nedejbože pohladit. Bojí se i dětí na hřišti. Například vyleze na klouzačku ale nesmí tam s ní být jakékoliv další dítě i když je tam prostoru dost. Nebo když chodíme na cvičení pro děti. Nikoho si nevšímá a jakmile se k ní někdo přiblíží okamžitě se dekuje. Minule třeba řádila v takovém tom prolézacím tunelu z Ikei, vlezlo tam současně s ní i jiné a dítě a začal řev a už do něj nevlezla. Vím, že je ještě malá ale začínám se obávat školky. Samotný pobyt mezi lidmi jí nevadí (třeba v supermarketu) ale třeba v malém obchodě když jde někdo proti ní v uličce tak nesnese, že by prošel kolem ní. Mají to taky vaše děti? Resp. zlepší se to? Nejhorší na tom je, že nám ji třeba ani babička nemůže hlídat ač by třeba chtěla a my s manželem taky bychom ocenili třeba odpoledně pro sebe.