Přidat odpověď

trošku mě ranilo, že mě Markéta označí za "ranařku" poté, co se devět měsíců snažím situaci řešit tak,a by byli všichni spokojený a abych nikomu neublížila a ještě minimálně dalších pět neudělám nic nevratnýho...já myslela, že ranařka se na nikoho neohlíží a jde si za svým...ranařka by asi neřešila tohle v diskuzi, mě to tak strašně trápí, že chci znát názor cizích lidí, abych neudělala nevratnou chybu

samozřejmě, že první jsem řešila školy a školky, ale nemám nic napevno domluvený, jen jsem se poptávala, abych nenarazila...ano, mám zjištěný ceny pronájmů a čtvrti, který jsou dražší a který levnější a kde je jaká doprava...ale nemám nic domluvenýho...ano, budu si dělat určité zkoušky, které jsou pro práci podmínkou (z jednoho jazyka mi chybí a ještě nějaké další), ale mít papír neznamená ještě práci vzít...ale musím být připravená...je na tom něco špatného, že případné plány nechci stavět na vodě?

ještě nevím, jak to dopadne, být rozhodnutá je jedna věc a zrealizovat to přes odpor doma je jiná věc...psala jsem tady, že holky bez tatínka asi nebudou chtít jít, ani já bez něj nechci jít...ale jsem hodně, opravdu hodně zklamaná z toho, že se se mnou prostě o tom odmítá bavit...chápu, že je to pro něj těžké, ale on se nenamáhá pochopit mě...když tu zůstanu, za dva roky mi odejde 15ti leté dítě z domova studovat, možná za pár dalších let druhé dítě (prostřední dcera je mimořádně nadaná, tam je to skoro sichr, tady nejsou v dojezdové vzdálenosti skoro žádné zajímavé střední školy) a nebudu mít nic, jen chlapa, kterej na mě sice úplně nekašle, ale vcelku je mu jedno,jak se cítím - chce klid, nakoupeno a pustit do hospody - za to mi dává prachy a nebrání mi, abych si jezdila do Prahy za mamkou a pracovně/studijně...no nevím, jen si to představím, píchá mě u žaludku :-( k tomu budu přicmrndávat v nějaké nenáviděné práci a poslouchat od muže, že mám být vděčná, že pracuju (podívej se, kolik lidí je bez práce)...no nevím, Markéto, je to příjemná perspektiva...děti pryč, já sedím večer doma, puštěná telka, chlap v hospodě (pravda, vrátí se relativně brzo, aby stihl půl hodiny vínko se mnou a sex, aspon někdy), zítra zase ta hnusná práce za pár šupů...na dovču nemáme, takže ani relax v létě nebude...dalších 25 let, než přijde důchod, kterej budu mít minimální (tři mateřské, mezi tím skoro žádný příjmy, potom taky skoro noc)...budu závislá na jeho důchodu...a co když se za deset let zblázní do nějaký mladší a opustí mě? ...a myslím si, že chudinku bez peněz, zdeptanou hnusným zaměstnáním opustí docela rád...sebevědomou ženu vydělávají peníze opustí hůře...