Přidat odpověď

No možná, jestli myslíš, že tě bude manžel a jeho rodina chtít dokopat do nějakého zaměstnání stůj co stůj, tak fakt bych asi zkusila tu Prahu. Jestli máš odůvodněný pocit, že tě manžel nenechá v klidu v domácnosti /a ty bys mohla přitom přece jen zkusit nějakou činnost, co by ti dala uspokojení a časem i peníze/, že bude tlačit na to, at se honem koukáš zařadit jako správná česká žena kamkoliv, tak jo...


Fakt ti rozumím, u nás taky práce není, takže najít něco přijatelnýho je taky o tom, chvíli počkat...no a z manžela mám pocit, že když nám to klape, tak netlačí na pilu, ale jak je krizovka, tak se vyjadřuje stylem "jak ti skončí rodičák, tak koukej hned sofort šupajdit do nějakýho zaměstnání"...přeneseně taky do jakýhokoliv.
Jsem pak vždycky z toho hotová, přestože za mírové situace doma pak zase mluví jinak...
Jenže jak se člověk nechá srazit na kolena, tak v dnešní společnosti hodně pravděpodobně na těch kolenech už zůstane.
A jak píšeš, zlomená, rezignovaná ženská od čtyřiceti výše značně ubývá na atraktivitě. Aby pak chlap neviděl jen tu rezignaci a absenci šarmu, a nenašel si jinou, mladší, co jí ještě život nepřistřihl křidýlka.

Já myslím, že vidíš situaci velice zdravě, nejsi naivní a víš, že za přílišnou sebeobět bývá žena bohužel "po zásluze potrestána", tak jako je potrestán dobrý skutek.