Přidat odpověď

Fatale, dík.

Aličko, když s tim má problém, tak bych asi potřebovala vyzkoušet, na co konkrétně se chytá a kde konkrétně to vázne... ono ty pomůcky často děláme právě podle toho.

Ale tak z aktivit na uvědomění času - jednak bych zavedla kalendář. Ne listovací - to je pro děti nepřehledný. Mně se nejvíc osvědčil kalendář, kde je vidět celej rok dopředu a každej měsíc má jeden sloupec, kde je nahoře název měsíce a pak už jsou vyznačený jen čísla a červeně víkendy. Poslední dva roky dávám blíž k sobě měsíce, který spadaj do jednoho ročního období a nad to název období. Trošku je to vidět tady, i když hodně blbě: Poslední dva roky dávám blíž k sobě měsíce, který spadaj do jednoho ročního období.
A mít to na nějaký podložce, kam jde zapichovat špendlík, abyste ho mohli denně posouvat nebo každej večer škrtat uplynulej den.

Na to, jak dlouhá je vteřina, minuta a hodina je dobrý si nadepsat tři papíry - jeden vteřina, druhej minuta a třetí hodina - a zkusit si, co za tu dobu stihne a tak to pak napsat nebo nakreslit. Ty jí třeba budeš hlásit stop a start a ona vyzkouší, kolikrát za vteřinu vyskočí a zapíšete to. Pak zkusíte další věci - třeba kolikrát řekne svý jméno a tak podobně. Pak zkusíte kolikrát to udělá za minutu a taky zapíšete... pak teda pokud sama nepřijde na to, že skákat hodinu je blbost, tak i to můžete vyzkoušet, jen ať si to uvědomí ale doporučuju najít i jiný věci, který dělá běžně cca hodinu.
Celkem bych se držela toho, že nejdřív vyzkoušíte několik těch vteřinových věcí, pak několik těch minutových apak nějaký ty hodinový - nedělala bych to na přeskáčku a hlavně bych to všechno zapisovala a nechala viset třeba na lednici. Až pak další dny postupně vyplynou další situace, na který přijde řeč, tak je tam můžete přidávat.

Já to takhle dělám i s měřením a vážením - mám třeba uříznutej centimetrovej kousek dřeva, decimetrovej a metrovej a děti na začátku měření maj hledat centimetrový, decimetrový a metrový věci ve třídě. Na konci těhle aktivit chci, aby mi odhadem ukázaly rukama, jak velkej asi je centimetr, decimetr a metr - abych věděla, že si zapamtovaly, že jedno z toho je když daj palec a ukazováček jedný ruky kousek od sebe, druhý když je daj tak daleko, jak to jen jde a třetí když roztáhnou ruce na maximum. Teprv když maj tuhle představu a nepletou se jim ani názvy, tak pokračujem dál - třeba kolik těch cm se vejde do jednoho dm (zdatnější odhadujou, pak to měří pravítkem) a tak.

Učení hodin dělám taky postupně - nejdřív teda odkud kam chodí ručičky (takže ukazuju jak velká uběhne minutu, dvě, tři... a že než jich uběhne 60, čili jedno kolo, tak malá uběhne k druhýmu číslu), ale pak jedu do zblbnutí - jak to vypadá, když je jedna hodina, když dvě, když tři, když šest... zkus jak by vypadalo 11, jak 8, jak 5 atd. Když si je dítě jistý, uděláme totéž s půl, když si je jistý s půl, tak na střídačku - 4 hodiny, půl sedmý, 7 hodin, půl 11. atd. Když se neplete, přidáme čtvrt - zase nejdřív jen čtvrt a teprv když si je jistý, tak kombinovat celou, půlu a čtvrt... a nakonec třičtvrtě...

Co se týká digitálek, tak je to složitější - u slabších dětí čekám, až zvládnou násobilku pěti, páč to jejich počítání minut po jednom mě zabíjí S někym stačí dopsat u trojky 15ku, u šestky 30ku a u devítky 45, ale ne každýmu se ty čtvrtky a půlky v hlavě dobře porovnaj a když pak má před sebou hodiny bez pomocných čísílek, je stejně vedle, takže záleží na dítěti.