Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Nápověda

Ahoj Cockney!
I já pochopitelně se snažím vybírat si jen to, co považuju za moudré a rozumné. I já věřím, že tím životem proplujeme skrze svět reklam k nějaké té odpovědnosti. Reklamy se třeba synovi snažím víceméně vypínat, nebo aspoň dřív, teď už si je vypínat moc nenechá; tak se aspoň snažím mu vysvětlovat, že to je jen blyštivý lákadlo na peníze, že leccos z toho není vůbec potřeba a jiné věci jsou zase v té reklamě předražené a tak. - Ale mrazí mě za děti, jejichž rodiče na ně mají méně času, a občas se pravda přistihnu, jak sebe nebo svůj život srovnávám s reklamou. Ačkoliv ji beru s rezervou, stejně nakonec si uvědomuju, že okolní svět vidím tak trochu skrze optiku reklamy...
Co se týče té výuky, stalo se to mým známým, kteří jsou věřící; nevím, jak to dětem vysvětlili, nicméně oni si jistě tu práci dali a NĚJAK z toho vybruslili. Ale je fakt, že někteří na takové "blbiny" nemají čas, a něco někde může uniknout, něco, co se může stát i velmi zásadním problémem. (A teď navíc je otázka, JAK opravovat "učební látku" ze školy, aby rodič předal dítěti to, co považuje za správné, a na druhou stranu aby nesnížil autoritu školy?...)
Co se týče výběru školy, tak mám dojem, že pokud nemáš na škole známé děti z několika různých ročníků, tak nemáš šanci dopředu poznat nějaké takové, relativně, detaily.
I já věřím a doufám, že se svět srovná. - Už je to asi podruhý, co po přečtení článku na Rodině mě přepadl smutek a skepse, a já pak mám nutkání NĚCO (dle vlastního soudu moudrého) napsat. Asi si na to budu muset dávat pozor...
Čau! M.