Přidat odpověď

no kvůli tomudle přestal syn hrát hokej. Začal v sedmi, oproti jiným klukům, co začali skoro všichni ve čtyřech. Mimo to byl furt nemocnej, jeden trénink nestíhal kvůli AJ.
Trenér ho hrozně chválil, že je šikovnej, vlastně po dvou měsících náboru začal hrát už se 3,4 třídou, ale kluci mu nedali pokoj, furt se mu posmívali a vůbec nebrali v úvahu, že on hraje dva měsíce a oni tři roky.
Vydržel to rok a kousek a pak jsme to vzdali i kvůli tomu, že tréninky byly tak 4-6 týdně a ne ve stejných časech a syn má také jiné aktivity.
Bohužel jeden hokejista s ním chodí do třídy a prudí ho i ve tříde, momentálně řešíme už po několikáté šikanu z jeho strany.

Syn teď chodí na házenou, tam je kolektiv mnohem lepší, není tam taková rivalita a hlavně tam není hromada tatíčků co si kompenzují svoje ambice na synech.

A mimo to sou tréninky 2x týdně stále ve stejný čas a syn má tak dost prostoru pro AJ, kterou dělá od první třídy a na šachy, které hraje od pěti let, ale do kroužku berou až od 8. A ještě má dost času i na kamarády a čas pro sebe.