Přidat odpověď

Kouření na veřejnosti mi vadí - protože většina kuřáků si vůbec neuvědomuje, do jaké vzdálenosti jsou pro okolí nepříjemní. Taky jsem mívala pocit, že když zvednu ruku s cigaretou na stranu, nekuřák u druhého boku je v pohodě. Blbost, ještě minimálně 5 - 20 metrů (podle povětrnostních podmínek) ode mne není v pohodě vůbec.

Milé také je, když se člověk chce dostat někam dovnitř či ven a musí při tom projít hloučkem kuřáků, kteří chudinkové museli ven na cigaretu...

Taky je fajn, když se při chůzi rozmachujou tou rukou s cigárem, mám tím způsobem propálenou bundu od cizího týpka na ulici A když vidím matku, kterak si potáhne a nakloníc se do kočárku vydechne, tak bych ji nejradši přetáhla něčím po makovici, třeba by se jí rozsvítilo, totéž s rodiči, co za jednu ruku vedou dítě a v druhé mají cigáro, považuju to za naprostou bezohlednost...