Přidat odpověď

Asi nemá cenu brát v úvahu plat před více než 10 lety, aby se mohlo trochu porovnávat. Takže já od té doby, co mi skončila poslední mateřská, což je před 4 lety, jsem neměla nikde větší plat než 8 800 Kč, to bylo maximum. Vystřídala jsem 5 zaměstnání, většina byla ještě ke všemu na dohodu a bez jakýchkoliv dalších odměn a příplatků. Nejmíň jsem brala za úklid v obchoďáku, základ byl 6 500 Kč a zaměstnavatel mi musel doplácet do minimální mzdy. Teď jsem už v takovým stavu, snad deprese, prostě bez energie, ze všeho jsem otrávená, nic mě nebaví, rozbrečí mě každá blbost, přispívá k tomu jak současná ekonomická a společenská situace, tak i to, že pořád dělám jako debil za minimum a nikam žádná snaha nevede. Dělám si dálkově školu, jenže jsem si vybrala zdrávku a postupem času se ukazuje, že tahle škola je k ničemu, protože nebudu zase nic, ani ryba ani rak, na zdravotní sestru tohle vzdělání dneska nestačí a na to, abych někde dělala sanitářku jsem přeci tolik let nevěnovala svůj čas nadarmo, abych dostala do hlavy latinu, somatologii, nevstávala jsem ve 4 hodiny, abych stíhala doject do sousedního okresu na praxi.... Když budu mít štěstí a seženu místo, tak mě zaměstnají jako pracovnici v soc. službách v ÚSP, ale nemám známosti, takže pochybuju a navíc když si uvědomím, že na tuhle práci stačí jen tříměsíční kurz, tak mám vztek sama na sebe. Švagrová ze známosti sehnala místo v ÚSP, nastoupila o prázdninách, byla bez jakýhokoliv vzdělání, začala si dělat kurz a teď v říjnu bude plně kvalifikovaná. A já mám víc než tři roky za sebou, před sebou ještě další skoro dva roky, čeká mě státní maturita a vlastně bez jakýkoliv perspektivy.Zřejmě dál budu někde dělat za minimální mzdu.....