Oni jezděj u nás po chodbě doma
(máme dlouhou a širokou). Beztak se o motorku jen rvou - jednu už zničili (házeli s ní silou na zem), mají ještě auto. Ale fyzicky nejde chytit všechny, takže prostě musí se to podřídit bezpečnosti. Když jdu, za každou ruku mám jedno dvojče, starší musí poslechnout jen na hlasový pokyn. A je-li po ruce nejstarší, pomáhá (teda když je to nezbytné). To si pak užiju luxusu a když se např. potřebuju podrbat nebo si odhrnout vlasy z očí, nemusím riskovat, že mi jedno batole vleze pod auto, ptž ho musím pustit.