Ahoj,
jako by si psala o nás, jen manželovi rodiče nejsou véřící a mají jen dvě děti. Ale jinak je to to samé. Zvykla jsem si a neřeším to, nejvíc to řeší moje máma a na to jsem si už taky zvykla a proto raději s nikým už o tom, že mi to příjde divné ani nemluvím.
Jen co nikdy nepochopím je, že jejich dcera má dítě a to skoro vychovávají, její těhotenství jsme prožívali všichni, porod, každý den i měsíc naší neteře a mám ji moc ráda a dodnes, když s nimi telefonujeme, tak víme všechno, co ona dělá, co umí, co se naučila, co řekla atd... . Jen mě se nikdy nikdo neptá dokonce u žádného těhotenství a ani když se kluci narodili, že by mi třebars zavolali, ale oni nevolají ani manželovi. Bolí mě to a upřímě trochu žárlím za kluky a i když mám neteřinku moc ráda, když jsme u nich je mi to fakt protivné. Ale třeba to časem taky zkousnu