Poprvé na cestě k tetě, kde jsme měli s manželem za úkol zalévat kytky. Ušla jsem asi 5metrů od vchodu, najednou jsem se zlomila v pase a měla plnén boty. Bolesti nastoupily okamžitě a byly hodně silné. Manžel mi to nevěřil, spěchal, chtěl být co nejdřív doma a čučet na bednu (bylo to ve 20:15).
Podruhé to bylo ve spánku v jednu ráno, nebyla jsem si jistá, jestli jsem se náhodou nepočůrala
. a ne, při dalším pohybu to teklo víc a víc. Bolesti nastoupily až po půlhodině.
Potřetí jsem podstoupila dirrupci blan na sále a nic moc zážitek. Pak se dlouho nic nedělo a pak to byl takový šupec, že jsem dostala příkaz netlačit a PA rychle montovala podpěry na nohy a dr si chystala "nádobíčko". Zkorigovat to šlo špatně. Z 5cm jsme malou porodila za 10minut. Ale bylo to nádherný
)