Přidat odpověď

Mě to líto je-MOC...

mám dvě děti- 8 a 1 rok...první porod hrůza-sice mega rychlý ( pro mě tedy) ,ale potom jsem se zotavovala dlouho a psychicky ještě déle-asi 2 roky

druhý jsem ani zabůch nechtěla...ale pak se to zlomilo,věkově jsou od sebe hodně,už by jsem to neudělala a mrzí mě,že jsem si nedala říci o pár let dříve-v něčem je to výhoda v něčem naopak,ale moje těhu a mateřství v mém věku ( ženy nelekejte se za názor bude mi 31) je pro mě prostě zlomové...obdivuji matky 40 cítky..já by jsem to asi nedala..

ale mrzí mě a pohrávám si lehce s myšlenkou,že by třeba třetí..rozum říká ne,tělo ANO...manžel že to rodím jak kočka kotata,takže porodu se bát nemůžu ( bojím i tak)

syn za 10 let může být už v tahu a zbyde mi 9 letá slečna a proč ne ještě mimi??

Ale to je ve hvězdách..

ale mrzí mě to,vše strašně utíká..ještě teď se vidím,jak ležím na sále,volám mamce,že je po šesté bába a že je to vážně holka a ono té holce co spí ve vedlejším pokoji bude o víkendu 15 měsíců