...
Miminkovské období bylo sice taky hezké, ale jaksi to pravé je to pro mě u obou kluků až od té doby, co se s nimi dá vic komunikovat, podnikat spoustu věcí atd.
Jak tu někdo psal, že "to nejhezčí" je pryč - tak to já takhle necítím, že by to nejhezčí byl ten miminkovský věk. Spíš potom, když už se neřeší přebalování, krmení apod., člověk se netrmácí s kočárem, s dětmi se dá normálně mluvit (máme někdy zajímavé "debaty"
) a být akční
!
Spíš mě děsí oběcně to, jak to utíká.
Starší nastoupil už teď do školy - na jednu stranu mu to přeju, chodí tam moc rád, všechno ho baví, je zvídavý... nasává vše do sebe jako houba
... - a z naší školy máme všichni dobrý pocit
. Takže vše naprosto OK - ale přesto ten fakt, že ten čas tak letí, tak z toho mám někdy taky melancholickou náladu...