Přidat odpověď

Včera jsem se dozvěděla, že jedna naše příbuzná je těhotná. Jsem z toho hrozně špatná, protože mají dvě děti a další nechtěli (kvůli financím i prostorům i proto, že příbuzná už nechce být doma s dětmi). Vědí, že se marně snažíme o první, probírala jsem s ní veškerou moji léčbu, ví, jak jsem na tom psychicky špatně, ale nedokázala se ovládnout a odpustit si řeči o tom, jak je ráda, že toto nemusí řešit, že se jim podařilo mít dvě děti, které jí bohatě stačí a že mi teda rozhodně nezávidí, připadalo mi, že se mě pořád vyptává, aby se ujistila, že ona je na tom opravdu líp než já a že jí mám co závidět. Neustále po mě chtěla, abych k nim jezdila na návštěvy, zajímala se o její děcka, potom jsem jí už i jezdila kupovat pleny. Všechno mě to strašně bolelo, protože si hrozně přeju mít děti, tak jsem s ní omezila kontakty. Manžel mě chápe, tak už tam tak často nejezdíme. A teď jsem se dozvěděla, že čeká další. Od včerejška jenom brečím..