Přidat odpověď

Dneska to bylo už zas ňáký náročný. Ne že by se neměli rádi (rok a čtvrt a tři a půl). Ale spíš tak z neznalosti, prudkosti, blbinám, podvědomé žárlivosti - a u mladší kvůli napodobování brášky, už mě z toho bolí žaludek. Dneska jí málem rozdrtil prsty ve vchodových dveřích a vypíchl oko kartáčkem na zuby. Ona ho zas servala z koupelnové židličky na dlažbu, neb si také chtěla mýt ručičky. Běžné strkání (oba),tahání se o něco (oba), lehké bouchání po hlavě (oba), přejíždění odrážedlem (bráška ségru) a tahání za vlasy (slečna brášku), to mi sice vadí, ale neznepokojuje. Fakticky se bojím, že by si mohli udělat něco horšího. Uhlídat se to nedá. Nejradši bych slyšela, že to vaše děti přežily, i když to tak nevypadalo...