A ještě jedna věc... píšeš o postýlce pro miminko. Kolikrát dumám nad tím, proč jsou věci tak, jak jsou. Vidím mnoho výhod v tom, že mám syny. Nevím, jestli bych dokázala dceři dát vše, co by potřebovala. Něco ve mně ví, že nikoli, nemám to odžité. I s klukama na tom musím makat, ale mám čím dál silnější dojem, že pánbu nebo kdo, moc dobře věděl, proč k nám 2x přiletěl čáp a počítám s tím, že přiletí i potřetí, zadaří-li se.