Ahoj,dusevni podporu moc ne, mam pocit, ze fakt jsou chlapi z Marsu a zeny z Venuse.Maminka mi umrela v puberte a mam pocit, ze tata ani nevi co to dusevno je.Mela jsem co jist a cisty saty,cekalo se ode mne ze budu uklizet a tak.Zadny disko, zadni kluci, zadny sex...byla jsem jak stara panna.Tata to nemyslel zle, ale psychicky mi fakt nepomohl.Oni zenske maji nejake jine citeni, byvaji neznejsi a resi problemy jinak nez chlapi, ti problemy nemaji....si to mysli.Vim jak to boli a taky vim, ze me tata miluje, ale neumi to vubec dat najevo, bratr to same.Ted mam hodneho muze, kteremu muzu cokoliv rict, nevynada, pochopi, podpori.Dobry partner je zaklad, skoda ze ti to nevyslo.Vis budes smutna,ale jiny to holt nebude.Ja se naucila dusevni podporu hledat mimo rodinu.