Přidat odpověď

no Danielo, i pod tuhle tvojí větu bych se mohla podepsat


To se samozřejmě děje, pořád chce být jen s tatínkem, protože já jsem ta zlá matka, co mu furt něco zakazuje... A manžel to bere jako potvrzení toho, jaká jsem špatná máma a jak ho "týrám"


Víš co mě říká manžel na moje výhrady, jak to praktikuje? Dělej si výchovu po svém, já si to budu dělat taky po svém. Asi abych ho jako nebuzerovala, chlapce. Co na to říct?

Já na to mám svojí teorii - chce být oblíbenější, milovanější, ten hodný. A druhá teorie je, že je to spíš takový dědečkovský rozmazlující styl výchovy, ne otcovský. U nás, když se bohužel podívám na rodinu manželovy sestry, tak tam byly děti vedené ve stejném stylu, jak to praktikuje muž. Dokonce říkaly v předškolním věku běžně rodičům křestními jmény, ne mámo, táto. Ale nechápu, kde se tam tenhle model vzal, protože když byl muž a švagrová děti, tak tchán byl podle vyprávění naopak docela péro. Na vnoučata je ted taky absolutně měkký, ale vlastní děti i docela řezal.

No jak říkám, sama radu nemám, mám stejný problém.