To je fakt, příbuzný si člověk nevybírá. Já mám - naštěstí už je taky ex- švagrovou. Když jsem jí nabídla oblečení na mimi po mým prvním synovi, bylo vše ok. Pak se jí narodil syn, mě za 9 měsíců také a tak jsem čekala podobný krok od ní já. A to jsem nechtěla nic moc, ani sedačku, ani kočár - jen náznak solidarity. Ó se zlou jsem se potázala. Na toho nejmenšího jsem od ní "nedostala" nic. Ani blahopřání. Bohužel, vztahy se jejich rozvodem akorát zhoršily, ale já už jsem nad věcí. Od ní nečekám nic. My jí co čtrnáct dní mladého hlídáme, ale já bych jí ty moje dva nejmenší dát na "hlídání" nemohla. Bylo mi to objektivně vysvětleno - nemá čas (kdo v dnešní době má. My bydlíme na vesnici - zahrada, spravování domu a hlavně teď, chystání dřeva na zimu. Ona v panelákovém bytě, kterej jí koupil brácha.).Nemá prostory - doslovně - u ní v bytečku by to nešlo. A taky nemá auto a peníze. Při kdejaké příležitosti jsme jí peníze dávali místo dárků, ať koupí co potřebuje. No naposledy jsme u ní nedostali ani kyselku, no ale to už byla jen taková sranda. Pořád mele něco o "oplátce", ale nikdy jsem se od ní tohoto "aktu" nedočkala.Tak říkám, raději dám kamarádce než "příbuzné". Kámošek mám hodně, vycházíme spolu skvěle a ex-švagrovou jednu, ale ta stojí za to.