Přidat odpověď

Vážně řešíš 20 minut a jednu noc? Jsem naprosto přesvědčená, že pokud tvůj chlapeček za tu dobu psychicky utrpěl, za celý život budeš mít moře času mu to vynahradit a že ten čas bude stejně důležitý. Taky bych dala přednost bondingu, kdybych si mohla vybrat, ale odmítám připustit, že na to, jaké bude tvé dítě třeba v pěti letech, má větší vliv první den než následujících pět let. Co matky, jejichž děti musely po porodu do inkubátoru a ony třeba na pooperační či JIP? To jako že jejich děti automaticky budou celoživotně "citově poškozené", ačkoli se jim pak ty maminky budou láskyplně věnovat? Na dítě působí během života tolik naprosto různorodých vlivů, že teorie škodlivosti porušení bondingu nebude nikdy jednoznačně prokazatelná. Můžeme přijímat bonding jako logický a tudíž vysoce pravděpodobně přínosný, ale přijde mi neadekvátní tvrdit, že určí celý lidský život.