Přidat odpověď

Já bydlím na vesnici už 13 let. 30 let jsem žila ve městě, z toho 15 let v Praze. Naše vesnice má cca 300 obyvatel, v hlavním městě jsem za 25 minut autem. Alternativní způsob života - suchý záchod, kozy a kamna mi ale nejsou vlastní.
Chtěla bych maximálně jednu slepici a ovečku, která by spásala trávu na naší velké zahradě. Problém ale je, co se zvířaty v zimě? Sušit seno se mi nechce.
Do města bych se vrátit nechtěla. Tady zaparkuju před domem, dítě vypustím na zahradu, půl roku v roce žiju na terase a ve váze mám kytky z naší zahrady. V zimě koukám na hořící polena v krbu. Je tu hodně lidí, kteří společně pracují na změně k lepšímu. Během tří let jsme postavili dětské hřiště i školku, připravujeme akce pro děti, zkrátka jsem tady šťastná.
Ve vesnici není žádný provoz, u nás cesta končí. Dítě tu může vesele jezdit na kole, les mám10 m od domu. Teď na podzim jsme sušili šípky, na zahradě sesbírali za 1 den 80 klouzků modřínových, piju mátu a meduňku, do jídel dávám čerstvé byliny, máme plný koš ořechů. Farmáři z okolí tu dělají trhy, prý lepší, než v Praze.
Nervové sanatorium bych už za ruch velkoměsta nevyměnila ani za nic.