Přidat odpověď

Já nechápu tu posedlost čekat do ....... - tím myslím třeba do 18ti, apod. No, to ještě tak trochu jo, ale nechápu, proč čekat na toho tzv. pravého. Myslím si, že když pak ten "pravý" prostě není ten pravý, že se dotyčná dívka musí nutně cítit podvedena a ponižena - dala můj svůj poklad a on ji zradil. To musí být pro ni hrozný.
V naší kultuře prostě nechápu tu posedlost vlastním panictvím. Samozřejmě nemluvím o tom, že by se panictví mělo být tzv. veřejné - jak to dělají některé kmeny v Africe /v určitém věku dívky se na ní vystřídají muži z celého kmene a tím ji "zasvětí"/. Ale zas že by to byl takový poklad, abych ho na stříbrném podnose věnovala svému princi? Mělo by jít jen a pouze o mentální stav, ne fyzický.
A v dnešní době? Kdy není problém si nechat "zrekonstruovat" panenskou blánu? Když budu chtít, můžu být "panna" i po porodu svých 3 dětí