Přidat odpověď

Nechci omlouvat, ale před prací v nemocnici jsem vyzkoušela i jiná zaměstnání a pracovní podmínky v nemocnici jsou někdy opravdu extrémní. Cca dvakrát do týdne noční, to znamená, že pracujeme nepřetržitě od sedmi rána jednoho dne do čtyř odpoledne dne dalšího. Pokud se podaří zalehnout, nikdy nevíme, kdy nás vzbudí. Je tu velký tlak na rozhodování, často nám nedovolí ani na tu chvilku usnout přemýšlení o tom, jestli jsme se před chvílí u konkrétního pacienta rozhodli správně. Jindy se nakupí víc naléhavých situací, komu se teď věnovat dřív?
Já konkrétně nedostatek spánku snáším velmi špatně a po probdělé službě jsem byla v práci zřetelně pomalejší a emočně labilnější, usmívat jsem se nedokázala na povel. Někteří to snášejí lépe, ale znám zkušeného kolegu, který z tohoto důvodu přestal sloužit.