Přidat odpověď

Já myslím, že o dobrovolnosti rozhodnutí po tom, co ti matka v 15 řekne, že když si necháš dítě, tak tě už nebude chtít v životě vidět a že u ní skončíš, může být sotva řeč. A právo pochybovat o něčem, co se nám nezdá, můžeme snad všichni, zvlášť potom, co tady Peťule píše, jak je přítel skvělej, chce jí podpořit a vstával v noci ke svym mladšim sourozenců,že takovej člověk najednou jde a po roce a půl, kdy se chová normálně, jí těhotnou zmlátí. Lidi se sice mění, ale ne ze dne na den a zvlášť po důkladnym zpracování názoru od matky... Nevím, z čeho usuzuješ, že vymlouvám potrat dítěti, pokud to bereš jen z právního hlediska, ok, ale existuje spousta jiných hledisek a celkově to je u každého příliš individuální na to, abys to shrnula jednou větou. A co se týče Peťule, podle projevu na mě nepůsobí jako zhýčkaná nebo naivní holka, která chce dítě jen mámě na truc