Přidat názor k článku Pan Dolejš jde k ústavnímu soudu

Aleno, o případu "pan Dolejš" nic nevím, jen jsem viděla pár příspěvků s diskuze, takže tuto záležitost nemohu dost dobře posuzovat.
Přesto bych chtěla reagovat na některé Tvé myšlenky.
Matka postiženého dítěte má podle mého názoru morální právo požadovat po otci dítěte příspěvek na obživu tohoto dítěte, neboť otec je morálně spoluzodpovědný za péči i výchovu dítěte, a to i přesto, že jsou manželé rozvedeni. (Jak je to upraveno po právní stránce, to nevím, díkybohu se o to nemusím zajímat.)
Co se týče Tvé poznámky, že je "neracionální starat se o postižené dítě", tak té musím taky oponovat. Postižené dítě má právo na dostačující péči zrovna tak jako zdravé děti - jen je smůla, že jí potřebuje mnohonásobně více. Postižené dítě - zrovna jako to zdravé - potřebuje dostatek lásky - a jako na potvoru jí potřebuje ještě mnohonásobně více.
- Jistěže existují nějaké denní stacionáře apod., ale je pouze věcí pečovatele o postižené dítě, aby sám (-a) posoudil (-a), nakolik takové služby jsou pro jejího svěřence vhodné.
- Jinak pokud si myslíš, že matka celodenně pečující o postižené dítě zvládne vedle toho ještě "přivydělávat", a to tak dost, aby uživila sebe i dítě, tak jsi asi spadla z višně. To vždy nezvládnou ani matky zdravých dětí (pochopila-li jsem dobře, je Lukáškovi asi rok, takže mluvím o batolatech a miminkách); a - jak jsem napsala - postižené dítě potřebuje té péče mnohonásobně více.
- Jak jsem už řekla, o "případu Dolejš" nic pořádně nevím, takže si tu neosobuji právo se zastávat Daniely a naproti tomu ani jejího exmanžela. To, co tu uvádím, jsou pouze obecné myšlenky.
M.