Přidat odpověď

hihi, z Mordoru po víkendovém TV programu by se hodila i hláška "Já jsem MEGATRON"

Nejlepší šéfku jsem měla v UK - domácí paní které jsem se starala o děti a o provozní věci. Uvedla mě vždycky do situace (seznámila s lidmi, popsala cestu, řekla co ode mě čeká), dala mi k tomu prostředky (řekla dětem že mě budou poslouchat, dala mi auto a benzín do něj), dala mi důvěru (tj. že nevyšilovala a nechala mi i volné pole půsbnosti v některých věcech), postavila se za mě když byl průser (nabourala jsem auto, při dohadech s dětmi byla taky neutrální), a ocenit mě uměla skvěle - slovně i finančně (řekla vždy na konci týdne manželovi kolik mi má přidat za navíc odvedenou práci). A mluvila o mě slušně - takže jsem si u jejích známých mohla sehnat další džob, byla uznalá i ohledně volna. Fakt ideál.
(ale asi opravdu byla dost vyjímečná, hodně čechů si tam stěžovalo, byli nespokojení).

V "normální práci" jsem zjistila že potřebuju aby mi šéf dal úkoly - jasně říct co chce, co je priorita, a pravomoce k nim. Povinnosti bez pravomocí byly na ho.no. Že je každej takovej či makovej mi je jasný, já taky nejsem kráska z časopisu se 100% výkonem vždy a všude. Jo a ještě hulvátství jsem nesnesla - ačkoli nebylo ani použito proti mě, spíš proti zákazníkům nebo dodavatelům, ale takovou míru jsem prostě nezkousla....