Přidat odpověď

Souhlasím.
Jako prvorodičla jsem nebyla zrovna v pohodě, synek byl lehce nedonošený, ale zůstali jsme klasicky na poporodním oddělení, nedali ho na nedonošence. No a nikdo se tak nějak neobtěžoval vysvětlit, spíš jen zakazovali a poučovali a já ještě v šoku z nenadálého porodu, jsem si nechala líbit bohužel hodně věcí, se kterými absolutně nesouhlasím a podle mě po mně byly chtěny jen z rutiny a pro pohodlí personálu (v klidu postupovali podle svých zvyklostí bez ohledu na matku = v tomhle smyslu pohodlí perosnálu).
Podruhé jsem si připadala skoro jak na skautském táboře. Všechno jsem si dělala po svém, sešli jsme se v porodnici s kamarádkou, tak jsem se hned od porodu vlastně až do propuštění jen a jen smáli, až jsme se občas bolestí za břicho popadaly...úžasná vzpomína, nádherný pobyt i poporodní doba...prostě super a s přístupem personálu to nemělo nic společného