Přidat odpověď

Ivčo,
u nás to bylo podobné. Mého tátu bavilo 1x týdně vozit kočár, mámu to nebralo vůbec. Objevila se tak jednou za půl roku, když bylo hezky, objela všechny okolní zahrádky a "nenápadně" zaváděla řeč se sousedkami, aby viděly, že taky hlídá. Když jsem přijela já k nim, často řekli, že na mě nemají čas. Trochu víc zájmu mají teď, když je dceři 7 let, ale stejně platí, že přihlásit se musím já a pomohou tak jednou za týden (jde o vyzvednutí z družiny) a ještě musím být vděčná. Problém není jen o prázdninách, všichni sousedi na chatě jsou tam s vnoučaty a tak by jim bylo trapné tam vnučku nemít. Sestra má teď miminko a té pomáhají denně, všechna její přání jsou splněna ještě dřív než je vysloví. Docela mě to mrzí, ačkoliv si pořád připomínám, že si mohou pomáhat komu chtějí a nic mi do toho není. Dřív jsem taky měla pocit, že náš vztah s rodiči je dobrý, teď se zhoršil tak, že se vyhýbám kontaktům. Máma sedí od rána do večera u televize, sleduje všechny stupidní seriály a přestává být schopná existovat v reálném světě. Podle ní jsem nemožná, přitloustlá bordelářka, hrozně oblečená a učesaná,za kterou se stydí, hlavně před "novými" příbuznými (švagr a jeho rodina). Jo, jo, v seriálech jsou všechny ženské super štíhlé, oblečené jako modelky a v bytech by se dalo jíst z podlahy.