Sněhulko, určitě se to povede. Ani po druhém porodu nebylo vše úplně ideální, ale vůbec jsem si z toho nedělala hlavu. Třeba když přišla jedna nabubřelá sestra (je tam snad ještě z dob císaře pána), že máme okamžit přivézt děti na nějakou kontrolu a já zrovna kojila...tak jsem jí s klidem řekla, ža až dokojím a Dr. bude na oddělení, přivezu jim ho tam...bys měla vydět ty blesky z očí
Ale mě to prostě bylo fuk. Nakonec jsem sledovala maminky, většinou asi právě prvorodičky, jak nedočkavě posedávali na chodbě víc jak hodinu, děti na novorozeneckém a teprve přicházela dětská Dr.na tu kontrolu. V tu chvíli jsem jim dala mezi dveře i své dítě. Dr. na něho koukla za mé přítomnosti a hned jsem si ho odvezla. Když jsem rodila poprvé, nějak jsem neměla sílu se rvát za podobné, pro ně, maličkosti.
A je dalších mnoho věcí podobného stylu, které mě vyváděly jako neznalou prvorodičku z míry...