Přidat odpověď

hele, já jako prvorodička po císaři byla vysmátá, ač sem očekávala opak. na pokoji sem byla s paní, co měla 4. prcka a byla sem to já, kdo litoval ji, ne naopak. já sem byla s personálem navýsost spokojená - že nemám ve zvyku dávat doktorům lahvinky, bonboniéry, tak sem zaúkolovala přítule, aby 2 koupil a dala sem je PA a sestrám na dětském. možná ta moje pohoda byla z toho, že sem měla všechno pozvolné, ale taky sem byla sakra informovaná co a jak, nešla sem tam s ideálama, všechno sem si nechávala klidně 10x vysvětlit a všechny sestry byly milé. a pravda je, že byly milejší na mě, než na paní, která se rozčilovala, že když je to 4. dítě, tak jaktože křičí a chce být pořád u prsu, ať jí ho odvezou a nechají ji vyspat atd. já sem děkovala i uklízečkám, když mi přišli otřít stolek a pomoct převlíknout postel. jak sem si všimla, ona tam spousta maminek tak nějak málo děkovala, přitom by jim tzv. ,,huba neupadla,,. a jinak v porodnici se moc nešťastných mamin neploužilo, to zas ne, až na jinou maminku, která při každém obědě a večeři vykřikovala, že si buzerace nenechá líbit, že jí holčička sice pořád hubne, ale že to je v pohodě, že ty doktoři sou dneska snad posedlý přibíráním, že ona to ví nejlíp a pak holčičce zjistili něco v krvi a to pak mamka chodila fakt jak zmoklá slepice