Přidat odpověď

Grainne, s tím, že kdo není schopen zaměstnance zaměstnat tak, aby to bylo v souladu se zákonem , tak by je zaměstnávat neměl, s tím souhlasím.

Také si ale myslím, že by možná bylo třeba přehodnotit systém tak, jak je nastavený vůči těm zaměstnavatelům. Teď mám pocit, že jim zákon ukládá vůči státu, potažmo zaměstnancům takové povinnosti (odvody, nemocenská), že je to docela likvidační. Možná by neškodilo se zamyslet nad tím, které ty předpisy jsou opravdu prospěšné (třeba právě kvůli ochraně zaměstnanců, aby je zaměstnavatel nesedřel z kůže) a které jsou zbytečně zatěžující, případně zbytečně byrokratické.

A neměli bychom zapomínat na to, že zaměstnanci i zaměstnavatelé jsou spojené nádoby, jedni bez druhých můžou jen těžko existovat, a řekla bych, že je i dost nepříjemné pro zaměstnavatele uvažovat ve stylu "zaměstnanci jsou líní haj*lové, kteří nevědí, co by si za svou práci řekli" a pro zaměstnance "zaměstnavatel je vydřiduch, který by mě nejradši svlíknul z kůže".