Přidat odpověď

A ještě k psychice,jak se tady naznačovalo, že je důležitýbýt v pohodě....já mám na příchod syna tak strašný vzpomínky,že si ještě dlouho nedovedu představit další dítě....prostě je to asi sobecký a zbabělý, ale po tomto, žažít něco podobnýho... a vím, že by mohlo být i hůř, že sem neměla nejhorší porod....tyto šrámy se budou hojit dlouho...ještě teď je mi to líto....když sem ležela na sále a má úžasná porodní asistentka, která na mě celou dobu na pokoji řvala ať se uklidním, že porod prostě bolí, že děsím ostatní maminky (volala sem pomoc,polohlasem, bo na víc sem neměla, protože sem nedosáhla na tlačítko na sestru, protože se mi během 30 min.rozjely šílený křížáky),to že mám srostlý obratle s křížovou kostí (a samo o sobě to může být důvod pro císař, kterej sem fakt chtěla, abych byla v klidu) věděli a ona mi na to řekla, že asi jo, asi mě to kvůli tomu bolí víc a tato osoba předemnou říkala ostatním:"ať už si ti doktoři přestanou hrát kámen-nůžky-papír, nebo budeme mít 2 exitusy...brrrrrrrr