Přidat odpověď

Bono, taky si myslím, že pokud se prostě bojíš, že by se i potřetí mohl porod pro miminko zkomplikovat, a pokud chceš rodit v Brně, domluv se svojí dr. nebo obejdi všechny možný specialisty, ať ti napíší doporučení na CS. Psychika je mrcha a na porod musí být, podle mě :), člověk hlavně optomisticky připravenej a natěšenej.
Ale jinak ti úplně rozumím, doteď si vybajuju ten děsnej strach, kdy dr. vytáhl prvního syna pumpou a následovalo několika minutové křísení. V porodním pokoji bylo najednou tak děsný ticho, ač tam bylo hafo lidí, jen bylo slyšet, jak dr. pracují. Klepala jsem se hrůzou a vyčítali si, jak mě mohlo jen napadnout, že jsem místo chlapečka, co tam teď bojuje o první nadechnutí, tam moc chtěla holčičku. Doteď se neví, proč vlastně syn s nástupem kontrakcí začal mít hodně, hodně špatné ozvy.

Při druhém těhu jsem se několikrát ptala jak své dr., tak i v porodce (Bohunice), jestli se to může opakovat. Prý ne, prý to byla "náhoda", prostě se stalo (tohle byl můj největší strach z druhého porodu). A tak jsem si řekla, že podruhé to bude prostě všechno ok. A tak jsem přijela rodit vysmátá a natěšená, že tentokrát to svoje mimi konečně budu mít na břiše, budeme ho hned po porodu muchlovat. Hm, a při monitoru na příjmu jsem málem zkolabovala hrůzou, páč ona "náhoda" se začala opakovat.Naštěstí mladší syn se dral ven raketovou rychlostí, takže ač ozvy byly zase v háji, tak se to všechno zvládlo bez pumpy, bez oživování a bylo to všechno vlastně ok.

Za čas chceme jít do třetího mimča a trochu se bojím, že zase bude tenhle problém. Trcohu mě děsí, že nikdo neví, proč se to u mě tak děje.

Moc přeju, ať máš na tenhle porod jen samý fajn vzpomínky a ten CS klapne.