Přidat odpověď

No - kopnout do zadku ne. Ovšem promiň, nemohu si je nastěhovat do svého domu, chodit pokouknout budu moci tak 1x týdně, že bych se starala o 2 domácnosti - to ani náhodou, zařídit můžu tak leda to, co zařizuju teď tchýni, která je o generaci starší než naši.
Ale mohou zapomenout na to, že bych dělala to, co jim slibovala moje sestra sama za sebe, když jim darují dům - budete tady s námi, přitom budete mít svoje soukromí, postarat se o nákupy, o vaření apod. že není problém atd.
Ono se to snadno říká - postarám se. Já to ale vidím v praxi u babičky - je to opravdu náročný. Nevím, jestli jsi se někdy dlouhodobě starala o seniora, já tedy ne, ale z toho, co vidím, je mi jasný, že to prostě nepůjde. Když bych se měla kupř. o babičku starat já sama, to by nešlo - máma je v důchodu a má co dělat. Já chodím do práce a musím obstarat svoje děti a taky si dovolím ten luxus mít taky svůj vlastní život. A při pobíhání mezi 2 domácnostmi by to nešlo ani zvládat. Pomáháme tchýni, ale tam se můj muž v té pomoci střídá se svým bratrem, doplňují se, takže zatím žádný problém není. Snad jen ve vaření, protože ona nemá pravidelnou stravu a potřebovala by ji. Zařídila jsem jí dovoz obědů, ale ona nechce. Tak s tím nemůžeme nic dělat. Vyvářet nebudu.
Nevím, co by bylo a jak by se to řešilo. Pokud by byli sebeobslužní, tak je tady dům seniorů - péči zajištěnou mají a přitom to není žádná nemocnice, ale bydlení ve tzv. vlastní bytě. Tam by mohla kupř. jít babička, ale ona nechce a to tak silně, že by tam umřela.