Přidat odpověď

Valkýro, já pocházím z rodiny, kde jsou děti v hodnotovém žebříčku kladeny na nejvyšší místo. U nás v rodině byly děti chtěné, milované a opečovávané. Maminky s nimi z vlastního rozhodnutí zůstávaly doma déle, než bylo zvykem. Ty jejich hlášky nebyly míněny ani tak ve zlém, ale mě to hrozně iritovalo, protože jsem je neuměla dobře vyhodnotit. Na perly typu "až budeš mít dítě, nebudeš mít žádný volný čas" jsem vždy chuť zařvat: "dejte mi pokoj a jděte si chvilku dělat, co vás baví, já se vás o žádné oběti neprosím". Moje životní krédo, které uplatňuji nejen při mateřstí, zní NEDĚLAT ZE SEBE CHUDÁČKA. Děti jsem si pořídila z vlastního rozhodnutí, baví mě se o ně starat, ale když mi ta péče přerůstá přes hlavu, tak vždycky udělám něco, abych si ulevila. A je pár drobností, na které si sáhnout nedám.