Přidat odpověď

Hexhex, prostě ho nech být. Bez publika je to brzy přestane bavit. Nejlépe i odejít z místnosti. Když vztek trvá dýl (až mě to obtěžuje), tak se mi vyplácí velmi ale velmi hlasitě zařvat. Oni se leknou a sklapnou. No a když je třeba, ještě je přeperu. Např. jsou unavení, nechtěj jít spát, vřeštěj a kopou mi v náručí nožičkama - chňapku, přimačknu k sobě (tím mě míň pokopou), odnesu do pelechu, odložím...za 5 minut spěj. Klukům je 2,5 a teda možná už chápou, že vztek se u nás nevyplácí, ptž mě akorát naštvou a vysloužej to huronské zařvání . A i kdyby to nefungovalo na ně, jak mně se uleví...a pak je klidně ignoruju dalších 5 minut a pak už se uklidněj sami. Zásada - mít těch pravidel relativně málo a pak - striktně na nich trvat, nedovolit "ani výjimečně". To je prevence vzteku. U staršího už to ale klidním, když je vzteklý, tak se tak zakřečuje a věci mu nejdou. Takže houknu "přestaň se vztekat, při vzteku se ti zavře mozek, tak se zklidni a otevři mysl". Funguje to, ale to je u pětileťáka .