Přidat odpověď

Zažila ve druhý práci, kde jsem byla. Byla to soukromá firma, která spravovala baráky magistrátu a měla jsem 4 šéfy, 2 se mnou byli spokojení, jeden byl neutrální a jeden mně těžce nemusel, měřím 178 cm a on měl asi 150 cm, tak ze mně měl asi komplex, když mi zadával úkoly, tak jsem musela sedět. Tenhle pán se asi po dvou letech, co jsem tam byla, začal rozvádět, byl dost nas.anej a všechen ten stres si vybíjel na mně, cokoliv jsem udělala, bylo špatně, když jsem udělala A, měla jsme udělat B, nikdy na mně nekřičel, byl prostě zlej, ironickej. Jinak mně využíval pro svoje soukromé účely, kupovala jsem mu dorty pro dcery, věci pro tátu, to jsem mu byla dobrá, ale pracovně byl na pěst. Nezvládla jsem to, uhnala jsem si únavový syndrom. Bylo to hrozný. Když mi pak odmítli přidat peníze, byla jsem jediná z celé firmy, pan ředitel si to nepřál, tak jsem se sebrala a podala výpověď. Strašně se mi ulevilo. Ale myslím, že ani dneska bych to neuměla řešit. Jen to dřív poznám. Jsem takovej hodnej blbec. Už jsem potom nechtěla být v kanceláři, začala jsem uklízet pro cizince, ještě jsem zkusila pár kancelářských míst a pak jsem to zabalila, pak jsem šla na mateřskou a co budu dělat dál, vůbec nevím. No, ještě to řešit nemusím.