Přidat odpověď

Mám za sebou dva vyvolávané porody bez připravených porodních cest, ani jeden jsem si nevybrala a oba jen taktak neskončily císařem u druhého se vážně uvažovalo i o kleštích. On je velký rozdíl i ve vedení porodu. První dost otřesná zkušenost - zátěžák v pondělí, po něm mi zůstaly kontrakce-moc nebolely jen šílený vlny na monitoru, tak vždy vnitřní vyšetření- tam se nic nedělo, tak se pořád čekalo a vyšetřovalo, až mi praskla voda - ve čtvrtek a pak se v pátek začlo vyvolávat - tablety, v sobotu i oxytocin, bolesti jak hrom, epi nebyl k dispozici momentálně prý, jinak se furt čekalo a čekalo, prcek se narodil v neděli v poledne, má problémy s trávicím traktem dodnes-nikdo mi nevymluví, že v tom porod nehraje roli, jak jsem vypadala já si dokážete představit.Druhý porod začal prasknutím vody bez kontrakcí a připravených cest v 37+0, vzhledem k tomu, že jsem poslední trimetr trávila po pohotovostech s nefunkční nefrostomií se ani nedivím, že to prcka i moje tělo přestalo bavit. Voda mi praskla ve středu odpo, mohla jsem si vybrat jestli chci čekat na rozjetí nebo vyvolávat hned, dala jsem tělu šanci, kontrakce jsem měla, ale k ničemu nevedly, tak v pátek vyvolání tablety, oxytocin, epidurál k oxytocinu automaticky, PA využívala i spoustu dalších prostředků i homeo, nakonec jsme prcka v podvečer vyhnali. Jen špatně dorotoval a zasekl se, tak jsem to měla i s přípravou na kleště, které se pak naštěstí nekonaly. Celkově lepší zážitek než to první trápení.