Přidat odpověď

tak jsme právě asi hodinu seděli nad knížkou!!
Pravda, moc látky, kterou má umět, jsme neprobrali,mně ale stačilo, že ho to zajímalo, prohlížel si prepanaci lebky, bludiště v pyramidách, mimifikaci..
Tož aspoň něco, dlouho mu to nejspíš nevydrží, tak aspoň prohlídne obrázky,ty jsou tam krásný...

Já se mu věnovala minimálně 6 let naprosto intenzívně. nejdřív jsem řešila jeho silnou vrozenou hypotonii, v 6. měsících mi řekli,že nebude nikdy sedět ani chodit.Usilovně jsme cvičili,zůstala mu nešikovnost, ale jinak by nikod nic nepoznal...Pak jsem roky tlumila(ne práškama) jeho výbušnost a ADHD, neschopnost ovládat se..
Pak se narodil Denis, neuroložka mi doslova řekla, že "jsme to posrali", že neměl nikdy mít sourozence. S neuroložkou jsem se rozloučila, s jejím názorem se neztotožnila a za pár let dokonce "pořídila" další dítě..
Nicméně , možná je pravda, že do prvního dítěte tak nějak-ne záměrně- člověk vkládá největší ambice.Já se od toho musím trochu odpoutávat, např. trochu visím na tom přestupu na ten bilingvní gympl, asi si vtom fakt promítám svý ambice,nevím. On je ale proti jen kvůli kamarádům, nic o tom neví, byla bych ráda,kdybych ho přesvědčila aspoň k tomu,že by se tam šel podívat na DOD....