Přidat odpověď

NO jsem ze 3 dětí - z dvojčat + brácha. Jenže ten je o 6 let mladší. Jako děti jsme spolu v pohodě vycházeli, akorát kvuli věkovému rozdílu jsme se museli přes prázdniny pořád starat o bráchu, aby rodiče mohli chodit do práce, takže tam to většinou skřípalo - kdo chce mít furt za zadkem malýho prevíta, no ne? Když byl starší, tak jsme mu pro změnu dělali "ochranku" - brali jsme ho na koncerty, nebo jiné akce, na které by sám nemohl a nám nevadilo tam jít s ním. V tom pozdějším věku to možná bylo i víc v pohodě proto, že jsme přes týden byli se sestrou na intru, takže jsme si byli s bráškou vzácní. Kdyby jsme byli spolu imrvére, asi by to skřípalo, ale takhle to bylo fajn. Jinak s tím - 2 se spojí proti 1 ... no to se občas stávalo, ale v rozumné míře, abych pravdu řekla, my se snad nikdy neprali (když pominu lepáka na prdel bratrovi během hlídání, když provedl něco echt prudivýho, ale to nebyla bitka, to byla taková ta "jedna výchovná" za kterou jsme pak dostala jednu výchovnou já, že si rodiče potomka vychovají sami, já se mám vyřádit na vlastních až budu mít).