Přidat názor k článku Pan Dolejš jde k ústavnímu soudu

Milado,
neodejdu. Zažila jsem několik situací, které v případě, že bych u nich nebyla, mohly dopadnout špatně. Například minulý týden mi doma z ničeho nic začala hořet elektrická zásuvka. Dost dobře si neumím představit, co by se mohlo stát, kdybych byla čtvrt hodiny pryč a děti v bytě, byť spící.

Ženetko, bydlím v desátém patře. Když na mě někdo dole zazvoní, musím jít odemknout dolů. Dotyčnému domácím telefonem sdělím, ať laskavě chvíli počká, děti seberu špína nešpína třeba v bačkorkách a vezmu je sebou. Když mám některé dítě nemocné a s dalšími musím někam jít (mám celkem tři ve věku 10 měsíců až 5 let), seženu si hlídání. Nákupy v tomto případě obstarává manžel cestou z práce, na pár hodin jídla doma vždycky něco je, i kdyby to měla být krupicová kaše.

Samozřejmě bych ty dvě starší nevláčela z patra do patra v rodinném domku, kdykoliv jdu z přízení do podkroví, malého ale asi ano.

Ono někdy jde dost o čas a ta byť i čtvrthodina mimo domov se mi zdá moc. Pokud se dítě zraní a vy u toho nejste, na mnoho otázek nebudete umět lékaři odpovědět. U některých úrazů je přitom klíčové, co se dělo v několika málo minutách těsně poté. Zda dítě upadlo do krátkého bezvědomí či nikoliv. Atd.

U svých dětí bych to zatím ještě neriskovala, možná, až budou chodit do školy, až budou umět telefonovat a budu si jistá, že v základních kritických situacích budou umět adekvátně reagovat. Ale samozřejmě jsou to vaše děti a váš život, tak si to dělejte, jak nejlépe myslíte.