Já se skoro vždycky hlásila do práce, která byla nad mé schopnosti. Díky tomu jsem se naučila hodně věcí. Třeba do Anglie jsem jela dělat au-pair, aniž bych znala jazyk. Byla jsem třeba schopná dát dohromady větu "Jak se prosím dostanu do ulice Laurel Street?", ale už jsem nerozuměla odpověď. Proto jsem se i jednou ztratila.
V další práci mi šéfová řekla, že potřebuji školení na Excel jako sůl, v jiné jsem nezvládala stres a šikanu nadřízené....no ale jsem tady. Psychicky o několik desítek let starší, ale s relativně dobrým životopisem. I když můj sen je otevřít si malou kavárničku nebo čajovnu, kam nechodí moc lidí, a tam mi budou všechny ty papíry a certifikáty na prd. No, budu muset šetřit
Insulo, jdi do toho, vezmi si k tomu intenzivní kurz a půjde to. Mimochodem - nevěřím, že se někdo naučí anglicky za 3 měsíce, i když tu knihu jsem si taky pořídila
.