Přidat odpověď

rozhodně bych nedělala první krok. Pokud ti byla tvá matka schopná několik měsíců otravovat život a tlačit tě do potratu, tak jistě bude natolik odvážná, aby se odhodlala ke kontaktu jako první, pokud je jí situace skutečně líto.
pak je na tobě, jestli s ní budeš jednat vstřícně a nebo se zachováš stejně, jako ona tehdy.


nemyslím si, že by měly všechny "maminky" dostávat nekonečně mnoho šancí a poslušné dcery, že by měly vždycky sklapnout patky a poníženě se připlazit.

Se svou matkou jsem se viděla naposledy před rokem a půl, kdy můj pohár trpělivosti nad jejím neustálým peskováním a výlevy přetekl definitivně a je mi tak rozhodně lépe ... a rozhodně nemám v plánu cokoliv urovnávat ...
A jestli odpustit? Když mi bylo 16 tak mi matka vlepila, že jsem jí svým narozením "zkurvila život" - je to jen věta, ale doteď jsem jí tu větu neodpustila.