Určitě odpustit, naštěstí se nestalo nic, co by bylo definitivně pokažený...představ si, jak by třeba zkazila života ona tobě, kdybys teď jen kvůli ní Petříka neměla! Za nedostudování se ale rozhodně neomlouvej, je ti 21 a navíc máš v úmyslu studovat, takže lepší to být nemůže.
Sama bych si asi ale neodpustila nějaký pořádný rejpanec, až se bude roztejkat nad vnoučkem...že je to ten, co ho nechtěla nechat narodit
Pokud má na tebe tak silný vliv, že se bojíš, že to třeba úplně neustojíš a neřekneš jí všechno po svém, napsala bych dopis. A aby ho přijala, klidně bych se i omluvila - jen na za to, co nebylo špatně. Nevím, jestli jsi třeba někdy mezi tím na ní byla ošklivá nebo tak, ale určitě né za dítě ani za studium.
Nechápu ale trochu tu situaci, dolejzat by měla opravdu spíš ona, pokud to nikdy nepochopí, asi to nikdy úplně dobrý nebude. Nebo možná až po promoci, ale to už o to možná nebudeš stát
Držím palce a přeju pořádný happy end