Andrejko, diskusi jsem necetla, tak mozna se budu opakovat, ale za me: rozhodne mamu zkontaktuj! Ono mezi odpustit a zkontaktovat nejde dat rovnitko. Prozila jsem si neco podobneho. I kdyz budes s mamkou v kontaktu, bude ti treba trvat mnohem dyl opravdu odpustit, a navic, odpustit nerovna se, ze uz to nebude bolet! Ja odpustila, ale to, co mi tehdy udelali, boli porad. A jsem vdecna za to, ze dnes ma babi s ditetem kontakt, videt je spolu je radost! Mamku mas jenom jednu, i kdyz bys chtela idealni vztah a ten mozna nebude (nebo minimalne nejakou dobu nebude), porad lepsi nejaky vztah nez zadny. Dala bych ji sanci. Bud si ji maly ziska a bude z ni poprdena baba, a nebo ne - a pak pokud by mi jedinkrat vycetla, ze jsem to dite jen mela nebo tak neco, okamzite bych ji jasne rekla, co si o takove vete myslim a odkracela bych. Bez debat. Ale tu sanci ji dej. Neni to ze delas laskavost ji - delas ji i sobe a hlavne svemu synovi! Rekni si - co ziskas tim, ze se s ni dal nebudes bavit? A co ziskas tim, ze to zkusis??
PS: Pro me by v tomhle byla smerodatna info to, ze mamka se na tebe vyptava a place. Proto bych do toho sla. A ted s vanoci se to nabizi :). Nekdy holt clovek v sobe musi najit trochu pokory, potlacit hrdost a udelat neco takovyho, o tom je zivot. Ale je to tak spravny. I kdyz zatracene tezky!
Drzim palce
. Pisni pak, jak to dopadlo:).