Gratuluju ti k odvaze udelat prvni krok, ale taky bych z toho mela smisene pocity. Podle me matka, ktera takhle odmita dceru, resp. vnouce, neni dobry clovek. Ja jsem taky otehotnela neplanovane, uprostred VS, mamka byla taky zezacatku dost zaskocena, ale temer ihned se s tim srovnala a cele tehotenstvi se na malou tesila. A ted ji miluje, rada si ji bere...Pokud by se moje matka zachovala jako ta tvoje, tak i kdyz bychom se casem zase zacaly bavit, tak bych k ni ale uz nikdy nebyla schopna citit to, co predtim. Vztah uz by zustal naporad na formalni urovni. Snad se ti to nejak podari vyresit.