Přidat odpověď
myslím, že srovnáváš nesrovnatelné. Kamarádku si vybírám a implantuju sama.
Rodiče jsou nějak daní a nepotkáme nové, neadoptujeme.... a od doby co se narodíme mají nějaké představy o našem životě, vkládají do nás vlastní nesplněné naděje (SAMOZŘEJMĚ NAHOUBY, ALE asi budu chtít nebo chci - aby - jsou to kluci, nejlépe - první měli vzdělání, resp. práci, co je bude bavit, pak nějak zvládli zajištění vlastní a rodiny a pak měli rodinu, o kterou se postarají). A ono nakonec nejvíc záleží na tom, aby to dítě bylo šťastné...
Tak se o tom babička časem přesvědčí... to se poddá.
Předchozí